Skoro každá dobrá akce začne zcela nevinně.A jak Vy jste vlastně přišli k téhle Vaší Zvičině? Bylo to tak, jak jste řekl. Začalo to u piva. Mluvilo se o všem možném. Víte, jak to chodívá. Zvoníček tam seděl s Kraslem, Dobšem a Kadečkou. Podzimek za chvilku přišel také vypít sklenku svou. Dobré pivo v letním žáru umí rychle zředit slinu, a tak vkrátku stolovníci stočili řeč na Zvičinu. Toho času v malé chatě, která hledí do kraje, šenkýřka tam půvabem svým přiváděla do ráje. Byla pěkných forem, plných boků ztepilých a kyprých a tak často dral se do okolí zpěv a smích. Horo, horo, vysoká jsi – píseň plyne jako voda, má panenko vzdálená jsi a tak dálka v srdci hledá. Pořád a zas máte řeči – hrdě zvolá Pepa sám, kdyby teda na to přišlo, za dvě hodiny jsem tam. A do Dobše jak když střelí: "trhněte si chlapi nohou,tuhle dištanc Vaše nohy stěží za dvě a půl zmohou". "Dvě hodiny na Zvičinu, to by hoši, byl by div, za všechny minuty pod dvě, každému dám tolik piv. Podrbal se za ušima, vsadíme se vzájemně. Za všechny minuty přes dvě, zaplatíte piva mně! A hned kolem všechno ztichlo, a byl konec furie. A to nebyl žádný problém, kdo to pivo vypije. Zvoníček co starý lesák, klidně pod vousy se smál, rozhlédl se po přítomných, pak na chlapy zavolal:"Pánové, přijměte sázku, já tu trasu dobře znám, povedu Vás,nebojte se. Já tu sázku přijímám. "Vzájemně si tedy plácli, pak dopili svoje pivo, a za chvíli ode Lhoty ke Zvičině bylo živo. Zvonda s Kraslem vykročili, pak Kadečka, Podzimek, to byl tedy téhle slávy velmi skromný počinek. Přes pole a louky, lesy vedl Zvoníček svůj lid, praotec Čech na věčnosti velkou radost musel mít.

4. ročník běhu na Zvičinu 1971. Autor: Josef Lámr.
 
song #2

Zvičino, Zvičino, ty horo vysoká, běháme na tebe vždy jednou do roka. Po čtvrté běžíme na tebe ze Lhoty, běh je to přetěžký, praskají kalhoty. Organizoval ho výbor požárníků,že na ně párek zbyl, měli velkou kliku.Patrona závodu dělal nám Dobeš a pohár až z Prahy nám na to dovez. Zemědělské listy měly o běh zájem i jejich redaktor přítomen byl na něm. Zvoníček nemohl v závodě míti pech, vždyť on měl schovány citrony na stromech.Když došel Jiřičko, nemohl se ani hnout, na stupních vítězů musel si usednout. Podzimek si nohu podvrtnul na poli, do cíle těžko jen dobelhal o holi. Absolutní vítěz byl Ivo John, aby na to dal, zorganizujem naň hon. Škoda, že tu není ta šenkářka švarná, pak by dnešní dřina nebyla tak marná.Kdo letos poběží, to se mu vyplatí, prý Dobeš konečně tu sázku zaplatí. Ten, kdo na Zvičinu běží, bude dlouho zdráv a svěží!A kdo vůbec dojde na Zvičinu, ten je vskutku pravým mužem činu!