Memoriál Václava Dobeše: Šárovcova lhota

Ohlédnutí za Zvičinou 2023.

Letošní termín závodu byl zvolen na 6. května. Před vlastním závodem se organizační výbor sešel 3x. Letošním dárkem pro sponzory a organizátory byl keramický hrneček od hořického keramika Michala Doležala. Velkou oporu máme ve firmě Microrisc, řediteli Vladimíru Šulcovi a její pracovnici Šárce Nečesané, která zajišťuje plakáty, propozice, startovní čísla, grafické návrhy a se svým týmem zpracovává prezenci a výsledky.

Značení trati provedli Jindra Kyncl, Adam Krupka, Martin Vagenknecht a Libouš Knězáček. Náš závod tentokrát nekolidoval s žádnou podobnou akcí. Předpověď počasí byla letos velmi nepříznivá. Ráno drobně pršelo, a to se zřejmě projevilo v počtu pochodníků. Lhota byla vyzdobena netradičně, pěkným rojem čarodějnic před Víchovými. Obec zajistila vyspravení výtluků na vozovce a mechanické vyčištění vozovky. Veřejná zeleň byla místním zahradníkem panem Janem Turkem vzorně vysekána.

Letos došlo ke změně zapisovatelů u prezence pochodu. Manželé Jana a Standa Ulvrovi se ze zdravotních důvodů na to necítili. S přehledem je nahradila Alice Krupková. Janě a Standovi děkujeme za více jak desetiletou dobrou spolupráci.

Na start pochodu přišlo 118 dospělých a 25 dětí. Převážná část pochodníků je z Lhoty a blízkého okolí - Bělohrad, Mlázovice, Ostroměř, Hořice. Odměnou se letos stal reflexní přívěsek či páska se znakem Zvičiny. Účast byla vlivem počasí o 80 nižší než v roce 2022. Všimli jsme si, že hodně pochodníků chodí z Bělohradu a neregistrují se na startu.

Na kontrole pod Vřesníkem byli již tradičně Martin Vágenknecht, Tomáš Čeřovský a Filip Kupka s hasičskou dodávkou SDH Mlázovice. Martin zde byl letos po dvacáté.

17. ročník MTB časovky absolvovalo 32 cyklistů, z toho 5 věrných skládačkářů z Chotče. Účast byla nižší než minulý rok. S organizací závodů nám pomáhali Hana Folprechtová, Ondra Folprecht, Tereza Blažková a Matěj Vančura. Zvítězil Sebastian Vlček z Jičína v rekordním čase 39:39:04. Z žen byla nejlepší Kristina Seidlová z Bernartic 58.15.76.

Aleš Dubský, chalupář ze Zvičiny, jel na elektrokole, ale tuto kategorii jsme letos nehodnotili. Na popud známého bikera Daniela Polmana budeme zvažovat do budoucna více kategorií, aby to motivovalo více závodníků. Nově byly letos zařazeny kategorie IZS a kromě vítěze jel za záchranáře Martin Holas z Horské služby Špindlerův Mlýn. Věříme, že do budoucna se řady startujících z IZS rozšíří.

V běžeckém závodě celkem doběhlo 104 závodníků, z toho 19 žen. Nejrychlejším byl Milan Janata z Hořic za 0.59.37. Z žen zvítězila Gabriela Veigertová z Jičína za 1.09.47 Skvělé časy vítězů! Nejrychlejším z domácích byl Milan Krupka ml. v čase 1.04.12, cekově pátý, druhý byl Adam Krupka v čase1.09.17, třetí z domácích byl Milan Krupka st. v čase 1.20.52. Nejstarším běžcem byl Jiří Javůrek z Maratonstavu Úpice (1948) v čase 1.33.10. Pavel Bězděk ze Rtyně absolvoval jízdu na kole jako pátý a v běhu byl desátý v čase 1.08.30 . Klobouk dolu !!

V přeboru Integrovaného záchraného sboru (IZS) se zúčastnilo 10 závodníků. Nejrychlejší byl Josef Petrů z HK 1.03.20, celkově 4.

Řidič autobusu pan Martin Volák s Tomášem Gotvaldem z Hořic zvládli s přehledem veškerou dopravu. V cíli na Zvičině se opět velmi osvědčila úprava auta od Firmy ORT na malou kancelář pro časoměřiče, kterou letos doplnil i druhý mikrobus od Vladimíra Hátleho. Nemusel se stavět žádný stan, díky nápadu Pavla Vícha. Dopravu zavazadel a kol závodníků nám s přehledem zajistil Vláďa Pulec ml.

Vyhlašování na Zvičině proběhlo v pořádku, ceny předávali Petr Špatenka z HZS Dvůr Králové, Jan Draštík, starosta SDH Šárovcova Lhota a Liboslav Knězáček, ředitel závodu. Komentátorem byl David Marek, pomáhali mu Pavel Vích a Vladimír Hátle a Jan Draštík. S tombolou a předáváním cen závodníkům nám pomáhala Hana Folprechtová. Ceny pro závodníky – keramické poháry s emblémem Zvičiny jsou opět od Michala Doležala z Hořic.

Občerstvení (iontový nápoj, koláče a banány) závodníkům podávali Ondra Vaníček, Petra Vaníčková a Matýsek a Šimonek Římalovi s maminkou Monikou.

Zdravotní službu nám roky zajišťuje pan Josef Valášek z Hořic, se zdravotní sestrou Magdalenou Žaludovou, řidičem sanitky byl tentokrát Tomáš Sedláček, který zastoupil Mariana Kutaše. Zasahovali u dvou drobných poranění nohy. Dobrovolnou zdravotnicí jako každý rok byla Dáša Nováková z Mlázovic.

Velmi dobře zasahovali na trati při přebězích přes silnice lhotečtí hasiči. S Jirkou Svobodou, Leošem Vonkou a Ondrou Pecháčkem se letos poprvé zapojil Jan Čáslavský.

Fotografování celé akce se zhostil Jaroslav Voves z Lázní Bělohradu. Dokonce nám pořídil netradiční snímek většiny organizátorů Zvičiny.

Poděkování patří Kristýnce Víchové za perfektní stravovací servis pro organizátory a časoměřiče. Gulášek byl výborný!!!

Těší nás, že opět, že stoupl počet startujících běžců a mnoho zúčastněných se k nám rádo vrací. Děkujeme všem sponzorům, malým i velkým. Rovněž děkujeme organizátorům a všem, kteří nám nezištně pomáhají při zajišťování akce, která se letos v naší obci konala již po 54.

Příští, 55.ročník, plánujeme na 4.května 2024.

Za organizační výbor: Liboslav Knězáček

Závod započítávaný do Českého poháru v běhu do vrchu zároveň však jedinečný sranda "match" pro recesisty.

ÚVOD - před více než 40 lety vznikl závod z hecu a z recese. P.Dobeš tehdy v hospodě prohlásil, že uzavře sázku s každým, kdo si myslí, že doběhne ze Šárovcovy Lhoty až na Zvičinu (kopec ve VČ) nejdéle do dvou hodin. Každá minuta nad tento limit bude znamenat jedno pivo pro něj, naopak každá minuta pod dvě hodiny pak prohru jednoho piva. Těch, kteří se odhodlali k činu ohrožujícímu jejich fyzickou integritu, nebylo mnoho - celkem čtyři. VÝSLEDEK (1:37:00) znamenal pro Dobeše prohru 92 (slovy DVA A DEVADESÁTI) piv. Po sedmi letech byl dluh oněch 92 piv skutečně a konečně vyrovnán (možná právě díky tomu nese běh své jméno ;-)

Jak jsme zjistili v zákulisí (= schůze a hospoda), byla tehdy trasa na Zvičinu připravena zdaleka nejlépe ze všech ročníků. J.Zvoníček (= dlouholetý předseda organizačního výboru) jako myslivec v tomto revíru cestu na Zvičinu několikrát prošel a našel různé zkratky. V rámci přípravy byla tehdy trasa značena citróny na stromech, které měly uhasit žízeň. To se již nikdy v dalších letech neopakovalo ;-)

Z dalších perliček by bylo zajímavé zmínit, že v duchu tradice (= trasa libovolná), si mnohdy místní matadoři připravují své vlastní zkratky. Kdybyste po trati náhodou viděli skupinku borců (většinou staršího věku, mladí dnes již moc neběhají :), v žádném případě se k nim nepřipojujte. Před několika lety jsem to zkusil. Trasa byla opravdu o trochu kratší, ovšem musel jsem přebrodit potok, běžet zabláceným polem místo silnicí a moje tělo tak bylo poznamenáno fyzickým utrpením a psychickým strádáním, protože jsem navíc oněm starším kmetům se svou nadváhou nějak nemohl stačit ;-)

... ať tak nebo onak, od toho roku se Zvičina běhá dodnes. Před více než 30 lety byl závod zařazen do Českého poháru v bězích do vrchu, je navštěvován mnoha předními sportovci a časy těch nejlepších se dostaly pod jednu hodinu. Závod je to opravdu těžký. Posuďte sami - délka 13.6km, převýšení 393m